Stop maskování problémů, či „duchovním cukrárnám“

Včera jsem četla na FB příspěvek, který zněl asi takto: „Když máte špatné myšlenky, začněte co nejdříve afirmovat a myslet na něco pozitivního, jako například, mám se úžasně, můj život je krásný, mám se ráda.“

Upřímně řečeno, si myslím, že pokud chcete chmury opravdu vyhnat ze své hlavy, je třeba si je plně uvědomit, prožít, třeba i plakat, či křičet. Hlavně je dostat ven ze sebe.

Jak to děláme, když je ve skříni nepořádek a nepotřebné věci, neříkáme si přeci „je uklizená“ a nalepíme na ni třeba obrázek kytičky, ale normálně ji přeci uklidíme, vyházíme staré. A je to 😉

V opačném případě to funguje jako maskovačka, kterou přikryjete svůj problém a děláte, že se nic neděje. Chvilku se člověku opravdu udělá dobře, ale dle mého názoru to není řešení našich problémů.

Za nějakou chvilku se totiž chmury objeví znovu a vy si budete říkat, ne je to v pohodě, miluji svůj život, vše je úžasné a skvělé. Úžasné a skvělé to bude upřímně tehdy, když budete znát své chmury a budete si s nimi umět poradit. Pak vás totiž nic nepřekvapí. Dovolte si plakat a cítit bolest. Není na tom nic špatného ani slabého.

Nenalhávejme si, že život s pozitivním myšlením a afirmováním vede ke štěstí. Myslím si, že nikoliv. Sama jsem to vyzkoušela. Jedná se pouze o jakousi duchovní schovku, která nás stejně časem doběhne.